ŠTĚŇATA JSOU V NOVÝCH DOMOVECH
Týden s Astatusem utekl strašně rychle. Připomněl nám, jaké to je, když si domů přivezete štěně - náročné! A tak loučení s prckem bylo naplněné uvědoměním, že na něj čeká mnohem větší, barevnější a zábavnější svět.
Aura odchod štěňat zvládla - myslíme si - v pohodě. Věnovali jsme jí hodně péče, aby neměla čas přemýšlet. Uklidili jsme celý byt vyprali deky a pelechy, aby ji pach štěňat zbytečně nerozptyloval.
Podstatné na naší zkušenosti s vrhem A je, že jsme štěňatům našli prima domovy, ve kterých už spokojeně řádí jako černé ruky :) Tedy pardon, strakaté :))
Chovatelství je velká zodpovědnost, větší, než si možná kdokoliv umí představit. Velký dík tak patří všem, kteří nám byli oporou, pomohli dobrou radou, návštěvou nebo nám jen prostě občas drželi palce. Děkujeme i novým majitelům strakatých prcků za to, že každý den nachází náruče a náruče trpělivosti, lásky a porozumění.
52.-60. DEN
Trávíme poslední dny, které nám společně zbývají. Pohromadě. Štěňata už mají své charaktery, které se naplno projevují každý moment, kdy nespí. A co platilo v jejich čtyřech týdnech, to většinou vzalo za své. V osmém týdnu tak už v bedně bylo opravdu hodně rušno a bitka střídala bitku. Nechat štěňata bez dozoru jindy, než když spí, byl trochu risk. Tím spíš jsme si uvědomovali, že štěňata opravdu musí vyrazit ke svým novým rodinám, protože my jim víc dát nemůžeme. A oni potřebují kupu pozornosti jen a jen pro sebe. Aura s kojením téměř přestala a její mléčná lišta se pomalu ale jistě začíná scvrkávat...
Snad ještě poznámka ke jménům - nemysleli jsme si, že naše originální jména štěňatům zůstanou. Bylo by to spíš s podivem :)
A tak do svých domovů odcházejí i s novými jmény.
Ve čtvrtek 13. února se na cestu vydala Argona, která dostala jméno Arya.
V pátek 14. února jsme do dobrých rukou předali Argonu (Enola) a Arsenuse (Dobby).
V sobotu 15. února první chvíle s novou rodinou strávili Americus (Timmy) a Alumina (Ajša).
O týden déle nám zůstává Astatus (Andy), tak jsme zvědaví, jak to zvládneme :)
A co na to všechno Aura? Těžko říct, žádného zvláštního chování, které by signalizovalo její nervozitu, stesk nebo třeba úlevu a radost, jsme si zatím nevšimli. Vypadá to, že z nás všech to bude ona, kdo bude nejstatečnější.
Nakonec ještě váhy štěňat:
Americus 3,8 kg // Arsenus 4,3 kg // Astatus 4,0 kg,
Alumina 4,0 kg // Argenta 3,8 kg // Argona 4,4 kg.
44.-51. DEN
Týden za námi (štěňata začala už sedmý v pořadí) a stihli jsme toho docela dost. Hlavně na poli socializace a dalšího formování povah každého štěněte. Kdo se před třemi týdny jevil jako ustrašený ťuňta, je dneska suverén. Nezůstal kámen na kameni - tedy u některých štěňat. Rostou jako z vody, tříbí se jim chování a stále rozšiřují zvukové projevy. Regulérní štěkot předvedl jako první Astatus (prostě seděl a štěkal), ostatní pilují vrčení a čím dál brutálnější hry se sourozenci. (...) Velmi oblíbené jsou výlety z bedny do obýváku a při příznivém počasí i na balkon.
Ve středu 5. 2. jsme absolvovali očkování (trochu hysterie předvedla jen Argenta), vyplnění europasů a teď už ubíhají poslední necelé dva týdny, kdy si užíváme prcků jen pro sebe. Znamená to spolehlivé dávky štěněčí roztomilosti, ale také nervydrásající pištění, cupování podložek na vyměšování (často i s obsahem) a vůbec spousta nezbedností. Prostě 100% DNA strakáčů.
41.-43. DEN
Tadááá, další porce novinek je tady. Štěňata začala sama od sebe pít vodu z misky! Začal Americus a rychle se přidali i ostatní. Takže granule už psiska zdárně zapíjejí...
V úterý 28. 1. 2020 jsme vyrazili na kontrolou vrhu. Takže první výlet štěňat za zdi bytu, první jízda autem a také zkušenost s čipováním. Až na jednu výtečnici nikdo ani nepípl. Každopádně je ten zážitek rozhodně zmohl, takže po příjezdu domů probíhalo jen kratší hemžení :)
Aktuální váhy štěňat 43.den jsou celkem vyrovnané:
Americus 2,4 kg // Arsenus 2,9 kg // Astatus 2,7 kg,
Alumina 2,7 kg // Argenta 2,5 kg // Argona 2,9 kg.
36.-40. DEN
Objevil se nám tady takový nešvar. Štěňata velmi často...v noci dělají strašný bordel! Napoprvé nás to překvapilo, když ve tři ráno začali příšerným způsobem pištět - to jsme zavzpomínali na první den, kdy jsme měli doma Auru. Ukázalo se, že jim nejde o život, ale že se prostě nudí. Protože i v noci je čas na to si ďábelsky pohrát. Takže máme novou kratochvíli... Zatím to vypadá, že ten správný čas na hry je o půlnoci, ve čtyři ráno a v pak v půl sedmé. To je pak těžké přijít do kanceláře svěží...
Daří se i na poli stravování. Štěňata pomalu přechází od kaše z granulí s kousky krůtího masa na čistě kaši z granulí a postupně také jen na namočené měkké granule. Už zkouší Auře z misky i granule klasické, což je dobré znamení. Když můžou kousat do všeho na potkání, proč si k tomu nepřidat i granule.
A aby toho nebylo málo, sobota (40.den) je jako stvořená k tomu, abychom jim poprvé nasadili obojky. Co se bude dít, to nevíme. Ale až se to dozvíme, určitě o tom něco napíšeme.
30.-35. DEN
Nezahálíme, v téhle domácnosti rozhodně nikdo nepřešlapuje na místě :) V uplynulých dnech jsme přivítali zájemce o štěňata, byl to celkem společensky náročný víkend. Ale víte co? Všichni jsou strašně fajn a všichni udělali dobrý dojem. A tak jsme rádi, že štěňata najdou prima domovy, i když se nám hodně rozprchnou po Čechách. Trošku jsme doufali, že posílíme pražské řady strakáčů, ale osud to vymyslel jinak :) Nečekaně nám zůstal nezadaný Americus, ale i ten se - doufáme - brzy dočká. Je to na dobré cestě.
Štěňata každý den dělají další a další pokroky v socializaci. Jak mezi sebou (představte si škálu zvuků, regulérní běh, skákání, protahování se, kýchání, zvracení, tahání sourozenců za ocas, hromadné přetahování o hračky), tak s ostatními bytostmi. Třeba s Juno, což je strakáčí teta ze sousedství, která už si prcky byla obhlídnout a trochu do nich šťouchnout čumákem. Poctivě navíc zveme rodiny, kamarádi a známé, aby se přišli podívat a trochu rozčeřit vody v psím výběhu.
To je totiž další novinka - štěňatům jsme do ohrádky udělali dvířka, tak aby si mohla, když je otevřeme - vyjít do místnosti. Pro některé naprostá samozřejmost (Argenta), pro jiného trochu výzva (Alumina). Po dvou dnech ale mimo výběh řádí všichni naprosto spokojení. Aura má stále ještě možnost úniku - na pohovku prckové nevyskočí.
26.-29. DEN
Dny dál běží. Proběhlo druhé odčervení po 4. týdnech. Což proti tomu prvnímu byla docela hračka. Štěňata si tlamičky nechala otevřít úplně v pohodě, nikdo nic neplival a nebyly ani žádné následky.
Hry se začíná ještě více zintenzivňovat, což občas přináší pištění některých prcků, které terorizují ti silnější. Nebo hbitější nebo prostě odvážnější.
Zapojili jsme první hračky, ale zatím striktně pod dohledem. Plyšový míček z Ikea se celkem osvědčil, jen není snadné přesvědčit Auru, že hračky nejsou pro ní.
Přikrmování jde zatím dost vlažně. Kromě psí kaše zkoušíme ještě piškoty namočené v sušeném psím mléce. To prckům chutná o dost víc a máme tu i tak šikovné talenty, že dokáží vylízat tuhle směsku z malého talířku. Přirovnal bych to k zázraku :)
24.-25. DEN
Přesunuli jsme ve čtvrtek štěňata do většího. Z původního 1 plus nic si užívají 1 plus 1. Byl to původně testovací režim, ale rychle se z něj stal nový standard. Prckové tak mají regulérní výběh, do kterého se vejdou dva pelechy (jeden jejich a jeden Aury) a ještě zbývá kupa místa pro procvičování nohou. Některá štěňata už dokáží i pěkně metelit, i když je to spíš samotné překvapí.
V sobotu jsme stříhali podruhé drápky, protože Auřiny cecíky a břicho se začíná podobat tak trochu surrealistické malbě...
Psí kaše slaví celkem úspěch, i když zatím jen z prstu. Některá štěňata si na ní vyloženě pochutnávají, jiným se dost krabatí pysk, když k ní přičuchnou. Prima je, že když si do jejich výběhu člověk sedne, vesele se k něm řítí, okusují nohavice nebo rukávy a nechají se ochotně podrbat... Jen míra úspěšnosti vykonávání potřeby se s mnohem větším prostorem o dost snížila :)
18.-23. DEN
Tři týdny za námi a štěňata teď dělají velké pokroky. Hlavně v oblasti socializace a kontaktu s Aurou. Výrazně se zlepšuje každý den jejich schopnost chodit. Začínají divoký hry, které trvají i pět minut, aby pak všichni padli a chrněli.
Novinky, kterých jsem si v chování všimli, jsou: okusování sourozenců i věcí, výzvy ke hře, zívání nebo oklepání se. Stále se výrazně zlepšuje čůrání na podložku.
Štěňata odpoledne bereme mimo bednu, aby si užila trochu víc výběhu. Poprvé i podruhé je to trochu zaskočilo, že kolem sebe nemají žádné stěny, ale rychle si zvykla.
Budeme zkoušet dneska poprvé dávat ochutnávat psí kaši.
16.-17. DEN
Dny plné radosti a také smutku. Štěňata jsou čím dál aktivnější. Tráví krátké chvíle vrčením, okusováním uší a nohou sourozenců. Aura zavedla novinku - kojení v sedě. Paradoxně tak zajišťuje prckům lepší přístup k cecíkům. Její výraz bych ale všem přál vidět. Těžko odhadnout, co se jí honí hlavou. Nejvíc to odpovídá výrazu: Co jste mi to udělali?
V pátek (3.ledna 2020) jsme se rozloučili s Actinou. Měla od narození problémy s trávením, které záhy vyústily v zastavení růstu a zásadní zaostávání za sourozenci. Dokrmovali jsme, doufali jsme...Abychom nakonec po konzultacích s veterináři a zkušenými chovateli došli k závěru, že jí neumíme pomoct tak, aby to dávalo smysl. Nechtěli jsme se přidat k těm, kteří štěně vypiplají za každou cenu. Nechtěli jsme riskovat, že do světa přivedeme fenku, která po zbytek života bude bojovat s nepřízní osudu.
Po sérii vyšetření, které jsme s Actinou absolvovali, tak také víme, že nejen její ale i parazitologie Aury je v pořádku. Štěňata přesto preventivně odčervujeme podle plánovaného schématu každé dva týdny.
13.-15. DEN
Čtrnáct dní za námi. Štěňata pořád většinu dne jen prospí, ale když se probudí, začíná to být mela. Protože už všechny vnímají Auru i zrakem, nemůže jim uniknout. To je možná důvod, proč si svůj pobyt v bedně teď víc než dřív rozmýšlí. Většinu času tráví rozvalováním na gauči nebo v pelechu vedle bedny.
Ve 14. dni jsme prvně odčervovali a šlo to celkem hladce. Každý prcek dostal odměřený díl pasty, Aura si "pochutnala" na tabletách. A po kojení se podařilo věc téměř nepředstavitelná - ostříhali jsme štěňatům drápky na předních tlapkách. Jak byla "kožená" po vydatném přísunu mléka, tak ani nestačila protestovat.
Některá štěňata začínají rozvíjet další smysly..hlavně hmat a čich. Některé výtečníky jsme přistihli, jak ožužlávají své sourozence. A vůbec zjišťují, co se dá vlastně v bdělém stavu dělat. Hlavně to znamená pokusy po první krůčky a především - celá řada úspěšných pokusů vyměšování na savou plenku.
11.-12. DEN
Zásadní novinka: štěňata začínají pomalu otevírat oči. První na svět koukla pravým okem Actina. A to už ráno. Ostatní se začali přidávat během dne. Přesto nekoukají ještě všichni :)
Dalším poznatkem je, že kojení se začíná proměňovat v docela pěknou melu. Větší štěňata už začínají na sebe ne přímo vrčet, ale rozhodně ze sebe vyluzují zvuky, ze kterých občas trne. Jak rychle se přisají, tak rychle ale odpadnou. Menší štěňata vydrží pít podstatně déle.
7.-10. DEN
Pořád se něco děje a obvykle se to točí kolem váhového přírůstku štěňat. První po šesti dnech dosáhla na dvojnásobek své váhy Argenta, další den jí následovali Alumina, Argenona a stejně tak Astatus, Arsensus. Na svůj "první rekord" ještě čekají Americus a Actina, kteří jsou oba sice drobnější, ale o to větší bojovníci.
Šteňata pořád fungují v režimu dvě hodiny spánek, půlhodinka krmení. Jak kdy - někteří nasávají vydatně a chvíli, jiní po douškách a třeba 40 minut. Není výjimkou, že usnou s cecíkem v tlamě.
Objevují se stále častěji první černé flíčky na tlapkách, bříškách ale i prosvítají srstí. Drápky rostou tak, že se brzy vrhneme na jejich stříhání. Tedy hlavně těch na předních tlapkách, protože začíná Auru pomalu drápat. Takže kolik drápků nás čeká? 7xpo dvou tlapkách a na každé pět drápků. Vyhradíme si na to raději půlden :)
Čekáme na to, kdy se prvním odvážlivcům začnou otevírat pomalu oči. Pak už bude všechno zase úplně jinak...
4.-6. DEN
Čas plyne, možná spíš letí. A jak se daří štěňatům? Většinou daří a někdy nedaří. Poslední dny byly hodně hektické a točily se kolem váhových tabulek... Některá štěňata už budou po týdnu na dvojnásobku své váhy! Třeba Alumina občas připomíná hrošíka a mohla by se klidně jmenovat i Droběna (jako ta z pohádky o Popelce). Některá štěňata dál tu a tam zkoušejí spaní tzv. "na strakáče". Některá pak dokáží už vydávat pěkně pronikavé kňourání. Zvlášť, když se jim něco nelíbí nebo ze spaní. Aura se vzorně stará a trpělivostí oplývá snad nekonečnou. Občas ta péče na ni dolehne a usíná v různých polohách, s hlavou opřenou, kde se dá. Tu a tam si dokonce zdřímne i mimo bednu.
3. DEN
Prckové pokračují v režimu: sají mléko, spí a nebo příležitostně vřeští. Nicméně nějaké novinky by se našly. Štěňatům odpadly pupečníky a při sání už vesele vrtí ocáskem. Jednoznačný důkaz, že mléko teče a chutná. Váhy fenek i psů se hezky zvyšují. První prcek už taky projevil své geny a spal tzv. "na strakáče". Jedno je jisté - po mámě to nemá :) Proběhla druhé vyšetření sona Aury bez problematického nálezu. Vypadá to, že placenty jsou všechny pryč. Nepřestáváme ale dál měřit teplotu a sledovat další drobnosti.
2. DEN
V noci jsme toho moc nenaspali. Prckové jsou docela hluční zvlášť, když se dostanou nějakou náhodou dál od Aury. Pupečníky se jím pomalu zatahují, Aura dbá na to, aby sedmička byla čistá a v teple. S prkcama zatím moc nemanipulujeme, dopřáváme jim klid a dost příležitostí se napít nebo vyspávat.
1. DEN
Ráno jsme začali obligátním měřením teploty - tentokrát ale byla 36,3 stupně. Jasný signál, že den D přišel. A během dne se to jen potvrzovalo. Aby někdy kolem 17.30 se začaly objevovat první stahy. A pak šlo všechno strašně rychle. První fenka se narodila v 17:41 (Actina, 228 g, hlavou napřed), následoval v 17:49 pes (Americus, 292 g, nohama napřed jako jediný!). A tak další pořadí vypadalo: 18:02 fenka (Argona, 308 g), 18:06 pes (Arsenus, 280 g), 18:12 pes (Astatus, 232 g), 19:00 fenka (Alumina, 276 g) a v 19.50 poslední fenka (Argenta, 210 g). S trochou nadsázky by se dalo říct, že Aura nerodila, ale střílela z kulomentu. (...) O prcky se stará vzorně a půlnoční kontrola veterinářem ukázala, že štěňata jsou v pořádku. Aura se ještě musí zbavit pár placent, což je trochu výzva zkontrolovat. Uvidíme, co ukáže další sono.