Travička zelená a štěňata strakatá

Na začátku června jsme uskutečnili dlouho a pečlivě plánovanou akci - přesun strakatého tria s Aurou z Prahy do Lužických hor. Protože léto konečně začalo a na zahradě se to lépe dovádí. A kdo si hraje, nezlobí.

To máte tak - teploty postupně stoupají, štěňatům přestává být domácí výběh dostatečně prostorný a vy tušíte, že tohle nějak vyřešit musíte.

A tak jsme do akce zapojili psí babičku, kterou jsem společně se štěňaty, Aurou a hromadou věcí (to máte hračky, krmení, savé deky, papírové podložky atd. atd.) naložil do auta. Podotýkám, že druhé auto odváželo kompletně celou bednu a konstrukci výběhu... Taková soukromá akce "kulový blesk".

Těch 110 km jsem zvládli za hodinu a půl, a i když místa ručička rychloměru byla daleko za hranicí, kde být nesměla, všechno bylo v klidu. Zatáčky, nerovnosti, kruhové objezdy... Jen v České Lípě na semaforech si Bora lehce ublinkla :) Holt stání v koloně asi nebude její oblíbená kratochvíle...

Nicméně nakonec radost ze zeleného výběhu byla obrovská na všech frontách..!

Bismut, Beryl a Bora si výběh užívají fakt naplno a ještě víc, když se jim vrátka otevřou a oni se mohou vydat zkoumat terén. Který samozřejmě žádné hranice nemá. Zatímco prví den se drželi poblíž ohrádky, druhý den už jejich rádius o dost narostl.

Dost mě překvapilo, jak rychle umí běžet, když chtějí. Už to není žádné kolíbání a plouženíčko...

A protože letošní léto je tak trochu spíš teplým jarem, uvidíme, kolik času venku stráví(me). V neděli trávili venku celý den.

Přesto pilujeme únikové manévry před bouřkami a vymýšlíme strategie na ranní budíček před 5. hodinou, kdy se štěňata snaží dostat z domácího výběhu a vyluzují zvuky, ze kterých tuhne krev v žilách. (...) Ale jo, i tak je to tady na venkově učiněný ráj.