Potkali se s Ivanem. A bylo to!

Jak se říká: máme nakryto! Cesta za ženichem nakonec vedla do Aše, kde jsme měli domluvené "rande narychlo" s moc milými a vstřícnými majiteli psa Ivana (Ivan Strakatý samet). A i když jsme vůbec nevěděli, do čeho jdeme a jedeme, odhodlání nás celkem spolehlivě popohánělo. Nic na tom nezměnilo ani to, že jsme do Aše přijeli v sedm večer, po bouřce a v úplné tmě.

Ivan se ukázal jako správně dominantní pes, když Auru celkem přesvědčivě zpacifikoval už u branky na zahradu. A protože naše slečna rozhodně nebyla naladěná na "skvělé a bezproblémové početí", stálo to chvíli taktizování a taky pomoci.

A přestože to pro všechny zúčastněné bylo POPRVÉ, poprali jsme se s tím se ctí. Aspoň myslím :) Díky spolehlivé a ochotné pomoci poradkyně chovu se krytí podařilo.

Teď nezbývá, než čekat tři týdny, jestli náš dobrý pocit potvrdí i ultrazvuk.