První týden
Narodili se 2. května ráno. Ačkoliv jich původně bylo šest, nakonec zůstali čtyři. Dva prckové si svoje místo pod sluncem nevybojovali a příroda se rozhodla zkrátka jinak. Jeden den jsme se tak potkali se životem i smrtí.
Měli jsme ale nakonec štěstí, protože májová čtyřka vystartovala do života s obrovskou chutí. Aura se vzorně starala (a i ona sama byla po porodu v pořádku) a věci se daly do pohybu. Věděli jsme, že první týden je klíčový a ukáže se, jak moc prckové mají tuhý kořínek. A po týdnu můžeme říct, že se mají báječně. Co přesně to znamená?
Hodně pijí a hodně spí. A rostou nám doslova před očima. Což potvrzují nejen čísla váhových přírůstků, ale hlavně je to vidět. Zvětšují se a zvětšují :)
Po pár dnech jsme také rozdali jména. Pokračujeme v naší tradici a vybíráme jména podle periodické tabulky chemických prvků. Na výběr jsem měli hodně možností, ale nakonec jsme se rozhodli pro jména Bismut, Beryl a holčicí Berkela a Bora. A protože jsou jen čtyři, letos jsme si ani nemalovali jejich schémata - dají se perfektně rozlišit.
První dny byl naprostý klid a krmící/vyprazdňovací rutina. Asi čtvrtý den se některá štěňata začala nahlas projevovat - zejména v momentě, kdy se jim něco nelíbilo nebo v bedně zabloudila :) Komunikovala s nimi i Aura, což bylo zajímavé sledovat. Škála zvuků, které vydávají, je rozhodně pestrá - občas má člověk pocit, že přiletěli mimozemšťani :)
Každopádně pokroky štěňat jsou vidět i jinde - třeba už začala zívat. Jejich pohyb je mnohem hbitější, i když to pořád znamená hlavně nemotorné plazení a skutálení se z mámina hřbetu. Spaní na zádech už někteří vyzkoušeli, při každoenním vážení se pak mrskají jak úhoři. Dneska se pokusíme udělat sólo fotky každého z nich.
A abychom nezapomněli - začínají prckům tmavnou polštářky na tlapkách a hlavně...hlavně se začínají pomaloučku objevovat strakaté puntíky :) Sami jsme zvědaví, kolik jich budou mít - jestli víc po Auře, nebo po Bruffym.
Druhý týden
Další týden utekl strašně rychle. Prckům se začaly vybarvovat nejen tečky na nohách a dál tmavnou polštářky, ale na bílé srsti pomalu začalo vystupovat i grošování. Vypadá to, že Aura jim ho předala hojně a je vážně hezké sledovat, jak se každý den probarvují víc a víc.
Štěňata stále většinu dne prospí, budí se vlastně jen na krmení. Aura se dál vzorně stará a co konečně s ní můžeme venku pobýt i půl hodiny. I když pak už na ní je vidět, že se chce vrátit domů, aby všechny přepočítala.
Sledujeme, že u prcků se projevují první náznaky něčeho jiného než je mléčný krok a usilovné cucání. Někteří začínají zívat, někteří si troufnou i trochu bublavě zavrčet. To nejhlavnější přišlo ale kolem 10. dne, kdy se začaly postupně rozlepovat oči - premiantkou byla Bora a také Berkela. Další den se přidal Beryl a teprve v pátek se uráčil Bismut. Je k neuvěření, jak se štěňatům promění výraz. Sice chvíli vypadají trochu přihlouple, ale nakonec je to vážně rozkošné.
Během druhého týdne všechna štěňata dosáhla trojnásobku své váhy.
Druhý týden jsme bohužel zakončili smutnou zprávou. Berkela zničeho nic dostala třas po celém těle a i když se dostala rychle do péče veterinární kliniky, kde navíc zůstala téměř 24 h v intenzivní péči, uhynula. Pro chovatele je to otřesný zážitek, zvlášť pokud příčina není zřejmá. Obrečeli jsme to a snažili se smířit s tím, že příroda má poslední slovo.
Třetí týden
Po emočně extrémně náročném víkendu pečlivě sledujeme Boru, Bismuta i Beryl, jak se jim vede. A daří se jim skvěle. Všichni přibývají a chutná jim. Dokonce tak, že už v první polovině třetího týdne jsou na čtyřnásobku své váhy. Zvlášť zdatně si vede Bismut, který už 15. den vážil 1746 g, zatímco Beryl 1222 g a Bora 1110 g. Váha je to mnohdy orientační, protože převážit je vyžaduje stále více umění a trpělivosti. Museli jsme změnit i nádobu, ve které se váží - od skleněné mísy jsme přešli na velký skleněný zapékací pekáč :) Zkraje týdne jsme také poprvé odčervovali pastou. Všichni to zvládli bez ztráty kytičky, i když jejich výrazy ve tváři o spokojenosti úplně nepřesvědčily.
Štěňata každý den dělají obrovské pokroky. Začínají první nesmělé a ze začátku opravdu jen krátké hry - okusování, vrčení, dorážení, kousání do nohou, učí nebo mámu kam se dá.
První nesmělé kroky každý den získávají na jistotě. A především - daří se první úspěchy s čůráním a děláním bobků na podložku. Všichni tři se shodli na tom, že jedna půlka bedny je na spaní, druhá na dělání potřeby. My jsme se přitom rozhodli, že bedna už jim přestává stačit a zvětšili jsme výběh na definitivní velikost. Štěňata tak získala velký prostor, se kterým se pozvolna seznamují. Protože na jeho většině je lino, zatím je držíme na textilních podložkách.
Udály se také další velké věci - návštěvy budoucích majitelů. Neskromně můžeme říct, že to ve všech případech byla láska na první pohled. A prozradíme, že Bora bude Rozárkou a Beryl nejspíš Eddiem. Bismut na svoje jméno ještě čeká. A kdo si počká...ten se dočká :)